Méně je někdy víc. Proč ti dvouhodinový trénink po práci může brzdit výsledky
Byla doba, kdy jsem si myslel, že čím déle budu ve fitku, tím lepší výsledky budu mít. Dvě hodiny nebyly výjimkou. Když jsem odcházel úplně zničený, měl jsem pocit, že jsem odvedl skvělou práci.
Dneska už vím, že to byla jedna z největších chyb, které jsem dělal. A paradoxně jsem začal růst ve chvíli, kdy jsem začal trénovat kratší dobu.
Ve dvaceti si můžeš dovolit spoustu věcí. Organismus regeneruje rychleji, stres zvládá lépe a tělo ti odpustí i chyby, které by tě dnes stály několik dní regenerace.
Jenže kolem čtyřicítky se pravidla změní. Přibude práce, rodina, méně spánku, více odpovědnosti a často i chronický stres. A právě tehdy už není trénink jediná zátěž, kterou tělo řeší.
Dneska se často směju, když vidím chlapy, kteří po práci přijdou do fitka a další dvě hodiny se snaží zničit úplně všechno. Mají pocit, že čím déle budou cvičit, tím rychleji porostou.
Jenže tělo takhle nepřemýšlí. Každý kvalitní trénink představuje pro organismus stresovou zátěž. A to je dobře. Bez ní by sval nerostl. Problém nastává ve chvíli, kdy kvalitní stimul přeroste ve zbytečný objem.
Po určité době už totiž často nepřidáváš další kvalitní impulz pro růst. Přidáváš jen další únavu.
Dneska už si během tréninku pokládám jednoduchou otázku: Dělá mě další cvik lepším… nebo jsem ho zařadil jen proto, že jsem zvyklý být ve fitku dvě hodiny?
Neexistuje žádná magická hranice šedesáti minut. Ale z vlastní zkušenosti i z práce s klienty vidím, že po přibližně 45 až 60 minutách intenzivního silového tréninku začíná většina chlapů ztrácet koncentraci, výkon i kvalitu provedení.
Pauzy se prodlužují, telefon se vytahuje častěji a intenzita klesá. Právě proto dneska raději odjedu pět nebo šest opravdu kvalitních cviků než dvanáct průměrných. Každá série má svůj důvod a když cítím, že výkon začíná padat, prostě končím.
Jedna věc, kterou jsem se musel naučit, je odejít z fitka s pocitem, že bych možná zvládl ještě něco navíc. Dřív jsem odcházel jen tehdy, když jsem byl úplně zničený.
Pokud mám jen hodinu, chci ji využít naplno. Proto před podobnými tréninky velmi často používám KICK ASS, protože potřebuju být od první pracovní série maximálně soustředěný.
Stejně důležitá jako samotný trénink je regenerace. Proto jsem si oblíbil GOOD NIGHT, který mi pomáhá zkvalitnit spánek hlavně v obdobích, kdy je práce i tréninků opravdu hodně.
Moje zkušenost je dneska jednoduchá. Nejlepší trénink není ten nejdelší. Je to ten, po kterém se dokážeš zregenerovat a za dva dny podat ještě lepší výkon. Progres nevzniká tím, že se zničíš. Vzniká tím, že tělo dostane kvalitní impuls a potom dost času, aby se z něj stalo silnější.
👉 Tvrdě trénovat umí každý. Chytře trénovat jen ten, kdo chce být silný i za deset let.
Jirka Borkovec
zakladatel BODYFLEX Nutrition