„Ale dřív jsem se vyspal za pár hodin…“ Proč po třicítce tvoje tělo hraje podle jiných pravidel
Pamatuju si dobu, kdy jsem šel spát ve dvě ráno, vstával po šesti hodinách a stejně jsem měl pocit, že zvládnu celý svět. Ráno trénink, přes den práce, večer další povinnosti. A druhý den znovu.
Dneska už vím, že jsem si tehdy mohl dovolit věci, které bych dnes svému tělu nikdy neudělal. Ne proto, že bych zestárl. Ale protože jsem pochopil, jak obrovský význam má kvalitní spánek.
Když je člověku dvacet, má pocit, že regenerace je samozřejmost. Tvrdý trénink, minimum spánku a druhý den všechno funguje dál.
Jenže kolem třicítky, a ještě výrazněji po čtyřicítce, se něco začne měnit. Najednou zjistíš, že po špatné noci netrpí jen tvoje nálada. Horší je trénink, soustředění i regenerace.
Spousta chlapů si myslí, že problém je v testosteronu, že potřebují silnější předtréninkovku nebo více kávy. Jenže velmi často je problém mnohem obyčejnější. Jsou prostě nevyspalí.
Já jsem si jednu věc uvědomil poměrně pozdě. Svaly totiž nerostou během tréninku. Během tréninku jim dáváš důvod, aby rostly. Samotná přestavba organismu ale probíhá hlavně ve chvíli, kdy odpočíváš.
Proto dnes říkám, že největší přírodní anabolikum neleží v krabičce. Leží každý večer v tvojí ložnici.
Dřív jsem řešil hlavně trénink. Dnes mnohem častěji řeším úplně jiné věci.
Jaká je teplota v ložnici, kdy naposledy koukám do telefonu, jak dlouho před spaním jím a jestli se mi podaří opravdu vypnout hlavu. Právě tyhle drobnosti mají často větší vliv na výkon než další série navíc.
Jedna z největších změn, kterou jsem udělal, bylo omezení modrého světla večer. Dřív jsem běžně odpovídal na e-maily ještě v posteli nebo projížděl sociální sítě. Dnes se snažím poslední hodinu před spaním telefon odložit. Ne vždycky se to povede, ale rozdíl na kvalitě spánku cítím opravdu výrazně.
Stejně důležitá je i teplota v ložnici. Tělo potřebuje před usnutím přirozeně snížit svou teplotu. Proto mám raději chladnější, dobře vyvětranou ložnici. Je to maličkost, ale právě maličkosti rozhodují.
Další věc, kterou jsem přestal podceňovat, je pravidelnost. Když chodíš spát každý den v jinou dobu, tělo se musí neustále přizpůsobovat. Proto se snažím usínat i vstávat co nejpodobněji, i když je víkend.
A právě tady jsem si našel místo i pro GOOD NIGHT. Neberu ho jako zázračnou pilulku. Beru ho jako součást svého večerního rituálu.
Když spojím pravidelný režim, omezení modrého světla, chladnější ložnici a kvalitní regeneraci, spím prostě lépe.
Možná tě překvapí, že dnes mnohem častěji obětuju jednu epizodu seriálu než hodinu spánku. Před deseti lety bych to neudělal. Dnes už vím proč. Protože ráno se probouzím jako lepší verze sebe sama.
Dnes už si nemyslím, že nejlepší sportovec je ten, kdo vydrží nejméně spát. Naopak. Myslím si, že nejlepší sportovec je ten, kdo pochopí, že regenerace není odměna za trénink. Je jeho součástí.
👉 Největší rozdíl mezi tím, jak ses cítil ve dvaceti a jak se cítíš dnes, možná není ve věku. Možná je jen v tom, že jsi přestal brát spánek vážně.
Jirka Borkovec
zakladatel BODYFLEX Nutrition